Náboženství

V úvodu nás autor seznamuje s historickým prostředím doby, kterou se kniha zabývá, s prameny, chronologií Ježíšova života i s racionalistickými pohledy na Ježíše. V další části je popsán vlastní pozemský život Ježíše Krista, včetně povelikonočních událostí, v závěru je pak rozsáhlý poznámkový aparát a obrazové přílohy. Giuseppe Ricciotti se v knize pokouší o co nejpřesnější životopis Ježíše Nazaretského, vychází přitom, až na malé vyjímky, z knih Písma. Dílo Giuseppe Ricciottiho Život Ježíše Krista určitě není dílem dogmatické teologie a je už dnes v lecčems překonané, vyjadřuje autorovu pevnou víru jak v historicitu Ježíšovu, tak v to, že je Mesiáš. A právě obrana proti těm, kteří podle autora popírají jedno nebo druhé byla zřejmě hlavním přímým motivem k sepsání díla. Jedním z hlavních postojů autora je průkaznost skutečnosti, že Ježíš Nazeretský se opravdu narodil, žil, byl ukřižován a vstal z mrtvých. Za sedmdesát let, která uplynula od sepsání knihy, se jistě změnilo mnoho z vnějších okolností. Co se však nezměnilo, nejenom za sedmdesát, ale ani za dva tisíce let, je poselství Písma. Kniha může, proi věřící, vést k lepšímu chápání celku bytí a významu Ježíše Krista.

Není to jen zajímavá část autorova života. Odzrcadluje stejně tíživě prožitá léta i ostatních spolubratří. Je to svazek, který obsahuje úvahy, referáty, filozoficko - pedagogické výklady, které byly náplní volného času mezi směnami. Proto v žádném případě nepovažuje nikdo tuto dobu za ztracenou, i když jsme byli těmi posledními, kdo si mohl leccos v životě upravovat nebo diktovat. Tmavý důl ve Rtyni v Podkrkonoší - jinak důl hrůzy a smrti. A přece v něm tolik požehnání. Originály, které jsou zachyceny na různých cárech papíru tak, jak jej bylo možno zcizit bachařům, zachyceny mikropísmem, načichlých potem bot, ve kterých byly přenášeny, skýtají nyní pravdivý obraz nitra, naplněného živou vírou i láskou, která se musela přelévat do několika oddaných skautských duší. Všechny stránky jsou neseny tou jedinou touhou nemyslet na sebe a dávat bratřím. Je zajímavá i bohatost slohu, který je otištěn bez jakéhokoliv ,zásahu cenzur. Představuje dokumenty kruté krásy kněžského stěsnaného života v podsvětí.

Víme, čím žije a mohutní zelený strom. Zemí vláhou, slunečním světlem. Odkud však povstávají a čím sílí Boží svatí? Jedním z nejvýraznějších světců je František Saleský. Z jakých kořenůvyrůstala tato vyjímečná osobnost? Nahlédněme průrvou času do dávné minulosti, abychom si přiblížili Františkův příchod do života, jeho dětství a mládí. V polovině prosince 1598 přibyl František do Říma v doprovodu věrného Jiřího, který měl už nižší svěcení a směl nosit kleriku. Přidali se k nim dva známí, cestující též do Věčného města. V Modeně se pak František sešel s bratrem Ludvíkem a jeho dvěma mladými přáteli, takže do Říma dojel s celou družinou Savojanů. Nejel tam pro zábavu, ale aby informoval papeže Klementa VIII. o záležitostech ženevské diecéze. K audienci se dostal až 15. ledna 1599. O dva měsíce později byl přijat k druhé audienci, při níž předal svatému Otci písemnou biskupovu žádost s návrhem jmenovat probošta Františka de Sales za koadjutora a za nástupce v případě, že on sám bude odvolán na věčnost. Bylo nutné, aby se kandidát na biskupství podrobil zkoušce. Examen se konal 22. března před papežem za přítomnosti mnoha církevních hodnostářů. Otázky z oboru teologie mu mohl klást kdokoli z nich. Před touto zkouškou se František modlil: "Pane, který ve své všemohoucnosti všechno víš předem, prosím tě, nedovol, abych tu zkoušku udělal, jestliže bych pak měl být biskupem neužitečným a nepečoval dobře o duše. V takovém případě nechť raději odejdu s hanbou!"

Nábožensko-filozofický text, který dává nahlédnout do indického duchovního odkazu. S původními sanskrtskými texty, přepisem do latinského písma, českými synonymy, překlady a podrobnými výklady.

Kniha o křesťanské výchově člověka, od batolete až do stáří podle pohledu autora.

Poutavé vyprávění ruského pravoslavného poutníka z 19. století o tom, jak hledal nepřetržitou modlitbu Srdce, ke které nás vybízí Nový zákon. Našel ji v opakování Ježíšovy modlitby, která ho nejednou zachránila na jeho cestách. Podivuhodné příběhy a události, se kterými se poutník na své cestě po Rusku setkal, se v jeho vyprávění prolínají s hlubokými poučeními o duchovní cestě k Bohu. Z celé knihy neustále promlouvá přirozená a laskavá moudrost člověka opravdově hledajícího Boha. Pro čtenáře, který hledá individuální, vnitřní stezku k Bohu, je vyprávění dobrou praktickou učebnicí zejména tehdy, je-li křesťanského založení.