Historické romány

V mocné a bohaté Florencii vládne rodina Medici. Její hlavou je sám Svatý otec Kliment VII., jehož ambice neznají mezí. Malá Kateřina je vychovávána velmi přísně a jejímu vzdělání je věnována důsledná péče. Holčička nesmí nikdy zapomenout, z jaké rodiny pochází a jaké jsou do ní vkládány naděje. Její přirozené dětské chování a city jsou v ní výchovou potlačovány, někdy i dost krutě. Ani její velká láska k bratranci nesmí být naplněna, protože papež se rozhodl provdat ji za francouzského prince. Nešťastná čtrnáctiletá dívka přichází na francouzský dvůr, plný lesku a nádhery, ale také intrik a nenávisti, aby se stala nemilovanou ženou Jindřicha Orleánského, druhého syna francouzského krále. Kateřina se do svého mladého a pohledného manžela zamiluje hned při svatební obřadu, ale on o ní nejeví nejmenší zájem - vášnivě miluje jinou ženu, mnohem starší než je on sám, Dianu de Poitiers. Kateřina nesmírně žárlí a přes všechna pokoření svého manžela miluje. Netrpělivě čeká na chvíli, kdy ho bude moct získat pro sebe. Po mnoha letech je štěstí téměř na dosah ruky, když nešťastná událost ukončí Jindřichův život. Kateřina, šílená žalem, začne plánovat velkolepou pomstu. Myšlenky na vraždu, které ji tak dlouho pronásledovaly, přestanou být jen jejím nejtemnějším přáním. Kateřina Medicejská se stává krutou vládkyní, které neradno stát v cestě...

Druhý sv. rozsáhlé románové ságy rodu amerických průmyslových magnátů je zajímavým obrazem života americké společnosti na konci 19. a v 1. polovině 20. století. Autorka sleduje osudy členů této rodiny v americkém Pittsburku, v Londýně, Římě i dalších evropských městech. Pro naše čtenáře je zajímavé setkání s líčením událostí kolem Československa v r. 1938. Kniha, barvitě líčí osudy tří generací, končí vstupem USA do dějů 2. svět. války po Pearl Harboru.

Kateřina Medicejská se konečně dostala k moci - travička Kateřina, jinak jí Francouzi, neřekli. Román zachycuje Kateřinu jako intrikující matku králů, tří nemocných chlapců, kteří vzhledem k hříchům svých předků byli poznamenáni na duchu i těle. Kateřinin charakter je vylíčen v ostrém kontrastu k čisté a přímé Janě Navarrské. Konflikt mezi oběma královnami se začíná rozvíjet od chvíle, kdy Kateřina Janě odláká jejího milovaného manžela. Pohlcena láskou hraničící se zbožněním ke svému synovu Jindřichovi se Kateřina stává matkou francouzských princů a princezen. Všechny její děti se jí baly - nemocný František, tak pateticky oddaný své ženě, královně Marii Skotské, Karel, potýkající se se svými sklony k šílenství, zvrácený Jindřich, pro kterého byla Kateřina vždycky připravena intrikovat a zabíjet, Margot, vášnivá a nezkrotná Messalina své doby. Bez svědomí, bez morálky jde Kateřina Medicejská za svým cílem - dosadit svého milovaného Jindřicha na trůn a vládnout s ním Francii.

Jako napínavý film se odvíjí děj nového historického románu zkušeného prozaika Zdeňka Pošívala. Odehrává se na Pelhřimovsku v roce 1671. Na Bukovské tvrzi znenadání uhyne stádo ušlechtilých koní a jejich hlídač je nalezen s ustřelenou hlavou. Tato katastrofa převrátí život bukovského zemana a jeho rodiny. Do pátrání po příčinách a původci zločinu se zapojí řada osob, z nichž postupně vyrůstá hlavní hrdina a zároveň vypravěč dramatického příběhu – zemanský syn Jožík. Ten krok za krokem odkrývá tajemství minulosti a odhalí i záhadného satana, který vyvolal krvavé drama. Autor sugestivně kreslí dobovou atmosféru a jako zkušený režisér rozehrává vášnivé divadlo plné lásky, hříchu, chamtivosti a násilí, ale též moudrosti a smíření. Neusiluje o historickou dějepravu, ale mnohem spíše o paralelu, jež ukazuje, že svět se mění, a lidská povaha přetrvává.

Tajná organizace, která chce obnovit monarchii, se pokusí osvobodit královnu, ale část z nich je dopadena a hynou na popravišti.

Ladislav řečený Pohrobek byl poslední český král, v jehož žilách kolovala po pradědovi Karlu IV. lucemburská a přemyslovská krev (nebereme-li v úvahu s ním spřízněné Jagellonce, kteří dosedli na český trůn o něco později). Narodil se čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta Habsburského jako čtvrté dítě Alžběty Lucemburské, a po smrti staršího bratra Jiřího se stal jediným dědicem české a uherské koruny.

Román na antický námět zpracovává obraz skutečné historické krize, která ovládla římský stát v polovině prvního století našeho letopočtu. Autorovým cílem bylo umělecky postihnout podstatu společenského dění, v němž degenerovaly a zanikaly republikánské ideály a vítězila politická koncepce císařství. S citem pro románovou kompozici učinil ústředními postavami jednak zrádce republikánských myšlenek Lucia Curiona, s nímž zavítáme do patriarchálního prostředí senátorských domů i do hodovních síní zhýralého císařského dvora, jednak herce Fabia Scaura, se kterým poznáme nálady plebejským zástupů nebo ruch římských tržišť a hostinců. Prvního z hrdinů katapultuje zrada k politické kariéře, druhého čeká osud hodně odlišný. Kulisy doby, v niž vládl nevyzpytatelný císař Tiberius, který se neslavně vepsal do dějin jako strůjce mnoha krutých činů, nejsou podány nijak jednostranně a černobíle.

Doba vlády krále Jana v Anglii na počátku 13. století byla bouřlivá a složitá. Miriel Weaverová na příkaz svého nevlastního otce odchází do kláštera svaté Kateřiny, s přísahou, že odtud jednoho dne uteče. V klášteře pomáhala sestře Godefe a sestře Margaretě ve špitále. Jezdily mimo klášter ošetřovat nemocné. Jednoho dne uviděly ležet muže promrzlého na kost na trávě. Miriel se ihned rozhodla, že ho nenechá umřít a s pomocí sestry Godefe ho odvezou do kláštera. A právě tady osud svede dohromady klášterní novicku Miriel Weaverovou a Nicholase de Caena, který byl uvězněn za vzpouru proti královské moci.

Druhý díl trilogie anglického historika Harryho Sidebottoma nás vrací zpět do období krize římského císařství. V jediném roce vznese svůj nárok na trůn hned šest uchazečů a vláda toho prvního se právě chýlí ke konci. Píše se rok 238 n. l. a v Římě je zavražděn prefekt císaře Maximina, císař sám je prohlášen za mrtvého a vlády se s podporou senátu ujímají Gordianus Starší a Gordianus Mladší. Senát doufá, že oba příslušníci starobylého rodu vrátí zemi klid a zbaví ji hrozby občanské války. Zpráva o zradě se rychle donese Maximinovi a ten jedná tvrdě a nemilosrdně, tak, jak je za celý svůj vojenský život zvyklý. Na prašných pláních před hradbami Kartága se schyluje k nelítostné bitvě, kde ocel a krev rozhodnou o dalším osudu impéria.

Rozsáhlý román inspirovaný životní a uměleckou dráhou mistra pantomimy Jeana Gaspara Debureaua (1796-1846), který byl po své matce českého původu. Autor líčí jeho dětství a mládí strávené uprostřed kočovné artistické společnosti, léta čekání na výraznější umělecký úspěch a konečně i léta triumfu a uznání. V Paříži dosáhl po mnoha letech nesmírné popularity a byl milován a obdivován všemi - od prostého publika až po představitele kulturní elity tehdejší Francie. Román není životopisem v pravém slovy smyslu, ale především psychologickou studií o cestě umělce za vyjádřením svých představ a poetickou básní o divadle a lidském životě.

Vojta Beneš, neohrožený a neumdlévající bojovník za svobodu, lidskost a pravdu, vzpomíná v této knížce na své rodiče a zvláště na svou maminku, pravou českou mámu, která při tolika práce doma, na poli, v obchodě, vychovala svému národu osm dětí ( kromě dvou, jež umřely v nejmladších letech), mezi nimi Vojtu, autora této knihy a Edvarda, presidenta Budovatele. Je to kniha milá a prostá jako mateřídouška. Již sedmé její vydání dáváme do rukou čtenářů a věříme, že se dočká mnoha dalších, neboť mluví řečí drahou všem českým srdcím.

Basilej na počátku roku 1433 v době konání církevního koncilu se změnila v město biskupů a kardinálů, ale i kejklířů, kuplířů, kněžek lásky a kacířů. Tak bylo nazýváno české husitské poselstvo, které do Basileje přijelo na učená hádání s katolickými preláty o správný výklad Písma svatého. Autor nahlíží toto významné období našich dějin očima hlavních protagonistů, z nichž každý vidí svět a jeho strázně po svém. Důvěrně přibližuje dnešnímu čtenáři osudy a myšlení lidí na počátku 15. století, dobu, kdy žili naši stateční předkové. Byla to doba, kdy otázka, máme-li se bránit nepříteli, ještě nepřipadala v úvahu.

Život Marie Stuartovny představuje ojedinělé drama plné konfliktů. Královnou Skotska byla korunována už jako dítě, francouzskou královnou se stala v šestnácti letech. V osmnácti usedla na trůn, na který měla svým rodem právo, a začala vládnout jednomu z nejrozpolcenějších dvorů Evropy, zmítajícímu se náboženskými konflikty a spletitými intrikami. Zažila lásku i uznání, zradu i zničující věznění. Nikdy neváhala postavit se nepříteli přímo a odvážně mu čelit.

Příběh pařížského lékaře, který se v 17. století stal průkopníkem krevní transfuze. Strhující příběh o lékařských experimentech a intrikách v 17. století. Podrobné a pečlivé zpracování historických materiálů umožňuje čtenáři přenést se do událostí tohoto období. City, vášně, filozofie a touha po poznání se prolínají se zájmy a předsudky té doby. Autor srovnává tehdejší lékařská a morální dilemata s dnešními. Barvitě líčí pokusy o zdokonalení léčebné metody, která se stala běžně užívanou až o 250 let později, a umožňuje čtenářům spoluprožívat objevitelské nadšení tehdejších badatelů.

Královským vozatajem Vladimír Neff svou pětidílnou románovou epopej o nástupu, rozmachu a úpadku pražské buržoazie uzavírá. Tomuto poslednímu svazku předcházel velký časový oblouk, sahající od prvních dnů naší národní samostatnosti roku 1918 až do květnového povstání roku 1945. Léta, jež v tomto mezidobí uplynula, a pohnuté události, které je naplňovaly, učinily konec někdejšímu vdovskému veselí Marie Nedobylové. Otřásly také její vírou ve správnost otcovy životní filozofie, kterou převzala a se zdarem vštěpovala svým dětem – nyní zestárlým, neúspěšným, zahořklým. Marie Nedobylová, která vytrvale odolávala času i ranám osudu, bylo souzeno dočkat se, jak její rodina morálně i finančně chátrá, jak se její svět hroutí a kácí… Zároveň tu končí dlouholetý svár mezi Nedobyly a Pecoldy, živený po tři generace, který zatím ztratil osobní rysy a nabyl znaků vysloveně třídních. Střetnutím vnuka Martina Nedobyla se synem Růženy Pecoldové na posledních stránkách knihy tento konflikt symbolicky vrcholí.

Historický román o Anně de Cleves, čtvrté manželce Jindřicha VIII. Příběh ženy z vlámského vévodského rodu, která je z politických důvodů provdána za pověstného anglického krále. Marně se přímá, čestná a otevřená Anna snažila být dobrou matkou královským dětem a přes svou oblibu u prostého lidu musela podlehnout dvorským intrikám, které připravovaly trůn pro katoličku Kateřinu Howardovou. Autorka věnuje pozornost především hlavní hrdince, nezatěžuje román přílišnými historickými skutečnostmi. Obdivuje pouze ženu, která měla všechny předpoklady stát se významnou anglickou královnou.