Česká literatura

Román Valji Stýblové je příběhem ženy-lékařky, více než plně vytížené prací a nesčetnými povinnostmi. Obraz jejího úspěšného, zároveň však velmi tvrdého života je zachycen jak vnitřním monologem, tak i řadou mistrných drobných epizod. Prolínáním vypravěčských rovin autorka překračuje příběh hlavní hrdinky a dává tak nahlédnout do složitého postavení dnešních žen vůbec. Zlaté rybky jsou bohaté dějem, odehrávají se v zajímavém prostředí a jejich humor ukazuje, jak je možné s určitým optimismem přežít řadu menších i větších konfliktů. Román nese autorčin osobitý rukopis, pro který je charakteristický smysl pro realitu, nepatetičnost a pravdivost výpovědi. Napsán je poutavě, takže se nepochybně setká s velkým čtenářským zájmem jako všechna autorčina dosavadní díla.

Šokující výpověď o pražské High Society Má-li česká literatura svého Charlese Bukowského, je jím tato autorka, která píše pod pseudonymem S. Simons. V této knize vydává svědectví o tom, jak vypadá pražská vyšší společnost, jejíž součástí se stala. Mnozí šéfredaktoři, podnikatelé a umělci se na stránkách této knihy poznají, mnohé znáte i vy, mnozí z toho nebudou mít radost.....

Slovo past vyvolává v člověku především tísnivý pocit nebezpečí. Jak může být vůbec nějaká past vlídná? Hrdinové následujících tří příběhů mají však přesto své životy chladnými chapadly "vlídných pastí" poznamenány. Ať již jako osamělá matka s dcerou v novele Paní Bovaryová z Kobylis, do jejichž zšeřelého světa vpadne náhle přísvit dvojího citu - lásky a nenávisti. Či nadějný spisovatel a novinář, který v povídce Zmizení prožívá záhadné, občas téměř magické dobrodružství svého lidského zrání, vrcholící tvrdým procitnutím z představ o sobě. Nebo stárnoucí učitel v závěrečné části Doktor v jámě, jenž na konci života hledá odpovědi na otázky věčně odkládané a s tím i novou cestu ke své někdejší mladé lásce, kterou osudově promarnil. Krom toho, že osudy postav všech tří částí jsou vzájemně propojené, daleko pevněji je spojuje princip vlídné pasti - té situace, kterou si člověk postupně připravuje, pokud si sám o sobě "sladce lže", až zjistí, že prostor kolem něho se neprodyšně uzavřel.

Ukradený spis, Jak se co dělá, Pes a kočka, Na prahu záhad

Trumfy žitavského komisaře Geisslera. Kolik jich měl a kolik mu jich zůstalo? Dozvěděl se opravdu vše? Byli jeho agenti úspěšní? Následující stránky popisují osudy lidí, kteří bránili ve třicátých letech Československo proti nebezpečí nacistické agrese.

Autor vkládá děj na břeh Slapského jezera. Aktéři románu jsou pravidelní výletníci Slapské zátoky. Vytvoří si pohádkový svět s králem a královnou... Žijí tento svět ve Slapské zátoce o prázdninách. Doma v Praze zase prožívají svá denní traumata. Některým se změní svět natolik, že svou pohádku si přenesou domů.

Dvě povídky, jejichž ústředním tématem je nešťastná láska. V první povídce - Stříbrná struna si Jindra, dcera ředitele továrny, vybírá mezi dvěma ušlechtilými muži - lékařem a účetním. Dilema je tak těžké, že autorka musí slečnu nechat zahynout pod koly vlaku, aby osud byl nepříznivý k oběma pánům stejně. Druhá povídka - Vladimírův válečný románek se odehrává v době 1. sv. války: dva mladí lidé prožijí romantický vztah, který ve dnech míru skončí. Dívku rodiče provdají za movitého bratrance a Vladimírovi, prostému soudnímu úředníku, zbývá zlomené srdce.

Román vypráví o životě v exilu a o hledání spravedlnosti. Zatímco v rodné zemi komunisté budovali diktaturu, stavěl Jan Antonín Baťa v brazilské džungli nové Zlíny. Ideál nadšeného baťováka s pevně naplánovaným životem dostává na novém kontinentu úplně jiné rozměry a boj s chaosem nikdy nekončí. V románu se Jan Antonín snaží posmrtně vyprávět svůj příběh tak, jak ho prožil on, a ne jak ho líčila komunistická propaganda a její historikové. Vzpomíná na své nejbližší spolupracovníky a rádce, na vyhrané i prohrané bitvy, a nehodlá ze světa zmizet, dokud nenajde spravedlnost. Ale o starém i novém životě nevypráví sám. Hovoří o něm také ženy, které s ním žily exilový život v Brazílii — dcery Ludmila a Edita i vnučka Dolores, zeť Ljubodrag a další jeho souputníci. Suverénní vypravěčka Markéta Pilátová vystavěla na základě rodinných vzpomínek, deníků, dokumentů, Baťových prozaických i básnických pokusů neobyčejně čtivý román dvacátého století, v němž tolik jednoznačných činů lze interpretovat tolika protikladnými způsoby.

Psychologicky laděný příběh o spletitosti mezilidských vztahů je románovou prvotinou známého českého textaře. Hlavní hrdina knihy patří do spolku "štamgastů", kteří se v 70. a 80. letech pravidelně scházejí u piva v oblíbené staroměstské pivnici. Postupně se mezi čtyřmi z nich utvoří přátelská pouta, společně prožívají milostná dobrodružství i obecnou nespokojenost s vývojem společnosti. Po listopadu 89 se však jejich život mění a právě na osudech těchto bohémů demonstruje autor svůj pohled na přerod české společnosti od socialismu ke kapitalismu.

Vesnický román spisovatele z okruhu katolické moderny a zasvěceného povídkáře a romanopisce českého venkova a zejména rodného Chodska, ve kterém odhaluje, proč se poctivá snaha o zvelebení venkova nesetkává s úspěchem: vzdělání je třeba spojit s mravností vycházející z náboženství. Hrdina románu založí ve svém rodišti cukrovar, pečuje o vzdělání v obci, ale chvatný pokrok rozvrací mravy. Hrdina na konci života vidí, že zvelebením svému rodišti více uškodil, protože pečoval o hmotný prospěch lidí a nechal ležet ladem jejich duše.

Pokračování románu Playgirls I zavádí čtenáře do prostředí pražské vyšší společnosti, jež autor dobře zná, a ve kterém sledujeme tajné spády postav z Playgirls I o postav nových. Po svém vydání kniha vyvolala řadu poměrně ostrých diskusí a byl podle obou dílů natočen i film.

Druhý díl o ženách, jejich vidění života v mládí a jaké názory jim reálný život pozměnil v jejich myslích.

Psychologický román - náhodná manželova nevěra způsobí hluboký otřes v rodinném životě mladého páru.

Lyrika v sobě Vinant nezapřel ani v povídkách, vydaných posmrtně nejprve ve výboru Přes řeku a později souborně v knize Mlhou tam a zpět, do nichž se promítlo také jeho povolání, blízkost k lidské bolesti. Jako dobrý diagnostik lidské duše dokázal ve svých drobných prózách citlivě zacházet se situacemi a slovem, ale rovněž do jejich struktury přenést přesně odposlouchaný dialog prostých lidí, svých pacientů.

Příběh venkovského studenta, jehož život je poznamenán alkoholismem otce, je zrcadlem radostí i problémů české vesnice 30. let.

Píše se rok 1940 a v německém koncentračním táboře Oranienburg přežívá ze dne na den bývalý student Viktor, zatčený při německé razii na českých vysokoškolských kolejích. V jediném pochmurném lednovém odpoledni se jeho život prudce změní - do tábora přijíždějí německé statkářky, které hledají mezi "mukly" levnou pracovní sílu na své opuštěné farmy, na nichž teď za války zůstali na práci jen ženy a starci. Viktora si vybírá mladá šlechtična Viktoria von Sembritzki, která si odváží mladíka na opuštěnou usedlost Teufelshof. Viktorie je sice poznamenaná životech v "nacionálně socialistickém" hitlerovském Německu, ale má dobré srdce a cítí se osamělá. Pro Viktora je erotické sblížení s trochu povrchní statkářkou zpočátku příležitostí zlepšit své krušné životní podmínky, ale postupně začne mladou ženu nejen litovat, ale svým způsobem i milovat. Na statek však přijíždějí pomáhat při jarních pracích i Polky z tábora a mezi nimi je krásná Jadwiga, která má o Viktora jasný zájem… Erotická linie příběhu, zasazeného do romantických kulis osamělé usedlosti ve válečném Německu, je pečlivě vyvážena nevšedním stylistickým zpracováním - Viktorovy a Viktoriiny vnitřní monology a pasáže v dvojí ich-formě střídá běžný vyprávěcí styl v osobě třetí. Spolu s brilantními dialogy a změnami časových rovin tvoří originální a přitom čtivou prózu z našich nedávných dějin, která je navzdory historizujícímu rámci naprosto současná.