Česká literatura

Novinářsky široký obraz Ameriky v celé její strhující monumentalitě, ale i složitosti a rozpornosti.

Uhrančivý historický román z doby císaře Nerona. Hlavním hrdinou je kromě císaře samotného básník Petronius, soudce krásy na Neronově dvoře. Příběh vášní, vražd, intrik, násilí a lásky se čte jedním dechem a patří k těm skvělým dílům, které nám prostřednictvím strhujícího příběhu dokáží přiblížit dobu dávných kultur.

V devíti svérázných povídkách představuje autorka prosté hrdiny, jejichž duševní i tělesné strázně zrcadlí chorobu doby: nechápavý svět považuje jejich zvýšenou citlivost za nenormálnost. V lepším případě si z nich dělá legraci, odtahuje se od nich, mnohem častěji je ovšem izoluje do samoty, do vězení, do blázince. Ne náhodou se nám vedle Dostojevského vybaví i Kesey a jeho literární hrdinové. Autorčina soucitná vnímavost pro utrpení člověka ústí ve výraz pochyb o správnosti našich rozhodnutí zasahovat do cizích životů ve jménu takzvaného pokroku.

Román o vztahu stárnoucího muže ke třem ženám čtenáře nejen pobaví, ale upozorní i na kontrast velkých ideálů a pachtění za pocitem vlastní úspěšnosti. Jeho vlastní žena se s ním rozvádí a další dvě ženy, výrazně vstupují do jeho života. Jsou zcela protikladné ve svých názorech, postojích i ve vztahu k protagonistovi. Kontrast mezi velkými ideály a pachtěním za pocitem vlastní úspěšnosti dává autorce dost prostoru k vytvoření knihy.

Druhý díl o ženách, jejich vidění života v mládí a jaké názory jim reálný život pozměnil v jejich myslích.

Na jaře 1847 je již po několikáté zakázána studentská slavnost majáles. Mladí lidé se kvůli tomu bouří. Právě i studenti Vavřena, který chodí vyučovat do rodiny Roubínků, Frýbort, Špína a Zelenka. Vavřena se v rodině seznámí se slečnou Lenkou a zamiluje se. Ta bydlí se svou tetou, od které slýchá mnohé německé výrazy, a sestřenicí Lotty, které se také student Vavřena líbí. I přes zákaz se slavnost koná a celé město je tím nadšené. Včetně starší hodné slečny Elis. Potrestání za majáles rozmluví profesorům, především profesoru náboženství, hrabě Žorže. Při zkouškách propadne Špína a nešťastně zamilovaný do slečny Márinky odchází do kláštera. Na jaře 1848 jsou Frýbort a Vavřena zvoleni do armády a vydávají se do bojů do Prahy...

Recepty Heleny Růžičkové

Formou básní jsou zde sepsány proslovy a deklamace k různým dobám, slavnostem a příležitostem.

Psychologicky laděný příběh o spletitosti mezilidských vztahů je románovou prvotinou známého českého textaře. Hlavní hrdina knihy patří do spolku "štamgastů", kteří se v 70. a 80. letech pravidelně scházejí u piva v oblíbené staroměstské pivnici. Postupně se mezi čtyřmi z nich utvoří přátelská pouta, společně prožívají milostná dobrodružství i obecnou nespokojenost s vývojem společnosti. Po listopadu 89 se však jejich život mění a právě na osudech těchto bohémů demonstruje autor svůj pohled na přerod české společnosti od socialismu ke kapitalismu.

Povídky o životě středoškoláka, prožívajícího první lásky, opojení jazzovou hudbou – to vše je zasazeno do dramatických událostí 2. světové války.

Jaká je pravda o panovníku Václavu IV? Byl Václav IV. dobrotivým panovníkem, který v převleku chodil mezi lid a naslouchal hlasu svých poddaných? Či naopak slabošský a neřestný vládce, který se jen z rivality spolčoval proti šlechtě s nižšími stavy i lůzou? Vstoupíme-li do nitra člověka přes propast několika staletí, poznáme příběh muže, který po otci zdědil císařskou a královskou korunu a přitom vstoupil do složitější doby, na přelomu dvou epoch, kdy se již objevily první záblesky husitství. Václav dokázal rozeznat nově nastupující společenské síly, ale nedovedl se již o ně opřít, najít východisko z konfliktů zmítajících říší. Měl své vladařské tužby a plány, ale také povahu utíkat před skutečností, skrývat se v pitkách a na lovu. Jeho příběh byl spíše tragédií samoty, pasivity, nerozhodnosti mocného panovníka, který neměl síly uchopit otěže své doby. Autorův výrazně knižní, barvitý jazyk vykresluje především Václavův duchovní svět a dobovou atmosféru a činí z románu báseň v próze.

Píše se rok 1940 a v německém koncentračním táboře Oranienburg přežívá ze dne na den bývalý student Viktor, zatčený při německé razii na českých vysokoškolských kolejích. V jediném pochmurném lednovém odpoledni se jeho život prudce změní - do tábora přijíždějí německé statkářky, které hledají mezi "mukly" levnou pracovní sílu na své opuštěné farmy, na nichž teď za války zůstali na práci jen ženy a starci. Viktora si vybírá mladá šlechtična Viktoria von Sembritzki, která si odváží mladíka na opuštěnou usedlost Teufelshof. Viktorie je sice poznamenaná životech v "nacionálně socialistickém" hitlerovském Německu, ale má dobré srdce a cítí se osamělá. Pro Viktora je erotické sblížení s trochu povrchní statkářkou zpočátku příležitostí zlepšit své krušné životní podmínky, ale postupně začne mladou ženu nejen litovat, ale svým způsobem i milovat. Na statek však přijíždějí pomáhat při jarních pracích i Polky z tábora a mezi nimi je krásná Jadwiga, která má o Viktora jasný zájem… Erotická linie příběhu, zasazeného do romantických kulis osamělé usedlosti ve válečném Německu, je pečlivě vyvážena nevšedním stylistickým zpracováním - Viktorovy a Viktoriiny vnitřní monology a pasáže v dvojí ich-formě střídá běžný vyprávěcí styl v osobě třetí. Spolu s brilantními dialogy a změnami časových rovin tvoří originální a přitom čtivou prózu z našich nedávných dějin, která je navzdory historizujícímu rámci naprosto současná.

Úsměvné vyprávění z jižních Čech

Román z roku 1982 se odehrává v časovém období od prvních poválečných let až do začátku let osmdesátých. Děj, situovaný zčásti do venkovské nemocnice, zčásti do pražského prostředí, nás provází životními osudy jedné z mnoha lékařek.

Příběh tří mladých Pražanek, spolužaček a přítelkyň, které si ve velkém luxusním bytě zařídí erotický salón. Jeho specialitou je provoz exkluzivně jen pro předem vybrané milionářské zákazníky.

Pokračování románu Playgirls I zavádí čtenáře do prostředí pražské vyšší společnosti, jež autor dobře zná, a ve kterém sledujeme tajné spády postav z Playgirls I o postav nových. Po svém vydání kniha vyvolala řadu poměrně ostrých diskusí a byl podle obou dílů natočen i film.