Už nejsem uvězněný v temnotě. Ale temnota je pořád uvězněná ve mně. Dokázali jsme to. Prolomili jsme brány a unikli z Výhně. Jsme venku, ale nejsme volní. Ještě ne. Celé město je uzavřené – silnice jsou zablokované a policie prohledává všechny budovy. A ještě horší je, že nás pronásledují bestie, jejichž zběsilost si nikdo nedovede ani představit. Pekelná armáda vyslaná samotným Alfredem Furnacem. Zuří válka, v níž se Furnace snaží srazit svět na kolena. Stále v sobě cítím správcův jed. Je to jediná věc, která mě drží naživu, jenže zároveň mě mění v jednoho z nich, v monstrum. Netuším, jak dlouho tomu ještě dokážu vzdorovat, než mě definitivně ovládne zuřivost a běs. Jestli brzo nenajdu nějaký lék, budu to já, kdo bude tohle město trhat na kusy a hodovat na krvi. Jestli chci být někdy opravdu volný, musím se vydat do samého srdce temnoty. Musím najít Alfreda Furnace dřív, než on najde mě. Dostali jsme se ven, ale všechny ty hrůzy nás následovaly a brzo se celý svět stane naším vězením…
