Proč selhal atentát na Adolfa Hitlera? Kdo stál v čele jeho příprav? Znamenala bitva u Stalingradu na přelomu let 1942-1943 především pro mladší důstojníky Wehrmachtu skutečně politický zvrat? Jak vznikl a fungoval nejen politický, ale i vojenský odboj proti Třetí říši? Kdo stál v čele obou složek hnutí odporu? Kdo byli muži "20. července", jaké měli plány a co je vůbec přimělo porušit svou přísahu a postavit se proti nacistické mašinerii? Odpovědi nejen na tyto otázky přináší kniha, jež není jen obyčejným životopisem plukovníka hraběte Clause Schenka von Stauffenberga, člověka, jenž spáchal atentát na říšského kancléře a vůdce německého lidu Adolfa Hitlera. Přináší pohled na osud jednoho z mužů, kteří představovali "druhé" Německo. Stát, který měl vzniknout po odstranění nacistického diktátora a jeho režimu. Claus von Stauffenberg byl potomkem rodiny, která po staletí patřila ke švábskému a franckému říšskému rytířstvu. Rozhodl se pro kariéru důstojníka. Všude, kde působil, si díky své píli a nadání získal respekt a úctu nadřízených i podřízených. Po roce 1933 se dal do služeb nacistické ideologie a věřil, že nový vůdce vrátí Německu zpět jeho sílu a velikost. Postupně v průběhu války si však začal uvědomovat, že se zmýlil. Po hluboké a bolestivé vnitřní hodnotové proměně dospěl k názoru, že jedinou nadějí na záchranu Německa je odstranění Adolfa Hitlera. Tato rozhodnutí znamenalo začátek cesty, během níž se z něj stal nejaktivnější bojovník proti Třetí říši a na jejímž konci, 20. července 1944, jej, těžce zraněného z bojů v Africe, čekala role atentátníka.
Knihy z druhé ruky
