Autor knížky cestoval roku 1938 Jižní Amerikou. Setkal se tam s indiánským chlapcem, který ho překvapil tím, jak dobře dovedl španělsky. Jmenoval se Togo a za nějaký čas se zbavil nedůvěry k neznámému cizinci. Cizinec mu totiž řekl, že je z Československa, a Togo věděl, že odtud byl i jeho věrný přítel Largo. Vyprávěl Vladimíru Šustrovi o Largovi a vylíčil mu všechny zvláštní příhody, které spolu prožili. Togo vyprávěl, jak musel s otcem odejít z rodné indiánské vesnice do města bělochů a jak ustavičně snil o návratu; nesměli se však vrátit dřív, dokud nepomstí Indiána Rawatua, kterého běloši zavraždili. Ale Togův otec spatřoval v běloších neomylné vládce, jimž nelze odporovat. Togo si už nevěděl rady, až se jednoho dne setkal s Largem. Poznal, že našel konečně věrného druha, který se zastane pronásledovaných Indiánů. Largo je však vypovězen ze země a povstání, které vypukne, na postavení nejchudších mnoho nezmění. Nikdo však nedokáže na dobrého Larga zapomenout, a nejvíc se stýská Togovi. Proto vyprávěl tento příběh, proto si znovu připomínal všechny smutné i veselé příhody. A je to poutavé vyprávění, protože Togo skutečně mnoho poutavého prožil.
Knihy z druhé ruky
