Prvním výrazným úspěchem Vladimíra Neffa se stal psychologický román Třináctá komnata (1944, v roce 1968 zfilmován O. Vávrou). Děj se odehrává v Praze na Kampě, malém ostrůvku mezi Vltavou a říčkou Čertovkou (v knize nazývaná Ďáblice)., autor líčí mnoho zajímavých postaviček (cukrář Jakoubek, hostinský Pešek). Děj: do „zakletého“ domu U Slepých hodin se přistěhovala rodina dr. Kalisty. Dr. Kalista měl krásnou ženu Kateřinu a třináctiletou dceru Blanku. Blanka vyšla na zahradu a zaujala ji soška bůžka s rukou ukazující na kulaté okno jejich domu. Seznámila se s Kosťou, synem dr. Diviše, který bydlel nedaleko. Kosťa si rád vymýšlel a řekl Blance, že za oknem musí být něco tajemného. Oba se dohodli, že záhadu vyluští. Otevřou „13. komnatu“ a najdou kulatou skleněnou vázu, o které se domnívají, že je to koule na předvídání budoucnosti po cikánce, která odtud odešla. Kosťa rád hraje hru na osud (má kartičky s osudy lidí - vždy čtyři vytáhne a vymyslí si příběh). Tentokrát si vymyslí příběh, který se téměř splní - tom, že se do paní Kalistové zamiluje jiný muž, pan Kalista je zastřelen, ona obviněna - nakonec osvobozena.
