Světová beletrie

Juliette je mladá ekologická aktivistka, křehká a plná ideálů. Zúčastní se akce komanda, které osvobodí zvířata z laboratoře. Tato zdánlivě nevinná akce ji zavede do samého středu spiknutí, jež si ve jménu planety nebere za cíl nic menšího než samotný lidský druh. Případem je pověřena soukromá detektivní kancelář „Providence“ ve Spojených státech. Najímá své bývalé agenty Paula a Kerry, kteří před časem opustili tajné služby, aby pokračovali ve studiu medicíny a psychologie. Jejich pátrání je uvrhne do hrůzostrašného světa radikální ekologie a těch, kteří ji ovládají. Ochrana životního prostředí totiž není vždy přijímána pouze kladně, jak to známe u nás. Hledání ztraceného Ráje a nostalgie časů, kdy člověk ještě žil v harmonii s přírodou, mohou vést až k nejzhoubnějšímu fanatismu.

Simon, Garance a Lola, bratr a dvě sestry, se mají velmi rádi a drží při sobě, byť už mají svůj dospělý život. Téměř se nevídají – příležitostí ke společné výpravě je po dlouhé době svatba příbuzného na venkově. Radost z toho, že jsou zase pohromadě, konvenční maloměstské prostředí i skutečnost, že čtvrtý ze sourozenců, Vincent, nemůže přijet, je přivádějí k nečekanému a bleskovému rozhodnutí: lehkomyslně nechají příbuzné příbuznými a spiklenecky se rozjedou se za Vincentem do zpustlého zámku, kde dělá kastelána. Na několik hodin tak zapomenou na svoje partnery, ratolesti, rozvody, starosti a život plný povinností, znovu si uvědomí silná sourozenecká pouta a lásku, kterou k sobě cítí, a nostalgicky prožijí poslední krásný den dětství, který se jim nečekaným únikem podařilo uloupit. A možná, že se díky tomu obrátí život jednoho z nich vzhůru nohama…

Čtivý román současné německé autorky popisuje životní příběh dospělé ženy, který poznamenala poválečná Evropa a lidské předsudky.

Závěrečný svazek ságy o potomcích ženy, která se povznesla mezi nejzámožnější ženy Anglie.

Vášnivý příběh lásky dvou mladých lidí pocházejících z propastně rozdílného společenského prostředí. Komtesa Marion se za dramatických okolností seznámí s okouzlujícím mužem, který táboří se svými lidmi na pozemcích Trutzingenů. Osudové náklonnosti se šlechtična Marion i mladík Mirah marně brání. Již předkové obou hrdinů se setkali - tehdy však skončila vášnivá láska tragédií, jejíž stín sahá až do současnosti. Je i dnes jediným východiskem smrt - nebo je spojení obou tak rozdílných světů možné?

Sheffieldskému kanálu, kde se scházejí narkomani, se říká "kanál smrti". V blízké galerii pracuje Eliza Eliotová. Chystá výstavu avantgardního umělce Daniela Flynna, která má poněkud pochmurný název Triumf smrti a čerpá ze slavného Bruegelova díla. Před vernisáží je z vody vylovena mrtvola dívky. Ukáže se, že případ souvisí s kanálem, tajemnou jachtou i s galerií... Eliza s hrůzou sleduje, jak ponuré výjevy vystupují z malby a stávají se realitou. I další vražda děsivě odpovídá Bruegelově obrazu...

Možná že svět občas potřebuje události, které námi otřesou a probudí nás. V naší vesnici jsem takovým budíčkem já. Pokaždé když vstoupím do obchodu, připomenu všem zákazníkům, že nám nebe může kdykoli spadnout na hlavu. Finská autorka Selja Ahava obdržela za knihu, v níž se prolínají příběhy několika těžko uvěřitelných náhod, v roce 2016 Cenu Evropské unie za literaturu. Byla přeložena do několika jazyků a získala si srdce čtenářů na celém světě.

Kronika jedné z nejzvláštnějších událostí, o kterých se kdy v New Yorku povídalo. Rozsahem novela je brilantní ukázkou jemnější linie americké postmoderny. Vypráví příběh ženy, které se ve čtyřiceti letech stalo to, co potkává mnoho lidí v tomto věku – opustí ji životní druh. Hrdinka se s tím zpočátku vyrovnává se ctí, ale postupem času upadá do podivné strnulosti a čím dál větší materiální bídy, jako by se tím chtěla dotknout svědomí muže, který ji nechal na holičkách. Ten sice zůstává chladný, ale osud se na dámu, jež měla ráda čisté záchodky, náhle usměje z toho nejnečekanějšího úhlu.

V románu současného ázerbájdžánského autora, zobrazujícího boj dobra a zla v různých společenských i historických situacích, koresponduje dávná legenda o popravě významného básníka s vědeckou prací literárního vědce pátrajícího po osudech básníka popraveného za Stalina.

Jonas Cord zdědí v roce 1925 po nečekané otcově smrti všechno rodinné jmění včetně továrny a otcovy krásné Riny. Odsud se začíná odvíjet příběh hlavních hrdinů knihy zobrazující předválečnou Ameriku prosperující od New Yorku ke Kalifornii.

Z edice knih pro děti: Nejmilejší kniha mého dětství.

Dvě lásky Filipa Marcenata jsou poměrně útlou knížkou, která je ale plná moudrých slov inspirujících k zamyšlení. Jedná se o román naplněný porozuměním lidské duši a především lásce.

Literární zpracování scénáře prvního dílu volné trilogie pojednávající o trampotách a radostech filmové rodinky Homolkových. Příběh je v prvním plánu, podobně jako v případě všech děl tvůrčího triumvirátu Forman-Papoušek-Passer, naprosto realistický a je mimořádně zdařilou satirou na poměry vládnoucí v průměrné české rodině konce šedesátých let dvacátého století - ale lze jej chápat také jako podobenství života celé společnosti. Publikace je doplněna originálními fotografiemi, které čtenářům připomenou skvělé herecké výkony Františka Husáka, Josefa Šebánka, bratrů Formanových a Heleny Růžičkové.

Utopický román anglického spisovatele 18. století, pod rouškou imaginárního cestopisu satiricky líčí poměry v Anglii, kritizuje civilizaci a relativizuje sílu lidského rozumu...

Román odehrávající se v roce 1911 ke konci koloniální války Nizozemska v Acehu a popisující katastrofální vojenskou výpravu do sotva zmapované džungle, ve které devatenáct lidí zemřelo hladem.

Když se na vídeňském dvoře na podzim 1898 objeví mladá komtesa z Albassy v doprovodu lorda Strongbowa, ihned o ní začnou kolovat všelijaké romantické dohady. Podle některých má být vysokého či dokonce nejvyššího původu, i když nelegitimního. Jenže kdo ve skutečnosti je tahle Christina Marie, okouzlující mladé děvče, které vyrůstalo v Irsku, na venkovském zámku v divoké, melancholické krajině v naprosté svobodě a nespoutanosti a najednou se ocitne ve dvorské atmosféře císařské Vídně?